Jan Cempirek – Rafinerie

Hned na prebalu, na takovym tom ohnuty, co je sice prebal, ale je videt a z se otevre knizka, je navod. Navod jak vyrobit z mezinarodni vlakovy jizdenky za par supu listek třeba na konec světa. Téměř. To je dulezity, protože pak muzes jezdit kam chces a utratis houby prachy.

Zaujal mne odstavec o této knize, který jsem si nasledne vystrihl z casopisu. No, a po dvou letech jsem si ji opravdu zapůjčil. Rozhodne nejsem zklaman. Kniha ma tri hlavni postavy. Michala. Pierra. Agens. Kazdou kapitolu vypravi jeden z nich. Zacina Michal. Vypravi o tom, jak zacal jezdit. Jak nikdo z jeho kamaradu, se kterejma sedaval u piva s nim nikdy nejel. A jak najednou pochopil, ze s nim ani nikdy nepojedou. Nejdříve o tom mluvili. Když zacal jezdit tak uz jen vypravel a oni slintali a snili o jeho cestach a volnosti a (ja se bojim, ze na tom budu uplne stejne..). Ale to bylo mimo a o tom tahle kniha nevypravi. Pac tahle kniha je o ceste. O nekonecny ceste. Teda, kazda cesta asi jednou skoni, ale to az v dubovej truhle.

Kniha je v podstate takovej cestopis. Ačkoliv třeba v Parizi se Pierre zdrzel tak tri roky, ne-li vic. Je to cestopis, kterej vas ale neprovede po památkách, ale maximálně tak po nejakejch levnejsich putykách, vlastne obcas se vynori z mlhy i nejakej ten grad hotel, když je stesti. Něco jako, když pise Kerouac, ale bez „zbytecnejch“ filosofickejch kecu. Takovy to ne uplne sedivy zakouti, kde ještě prochazeji turisti, aby se vyplatilo tam stat se sagem (Michal), kytarou (Pierre) nebo s nima zpivat (Agens), to je rafinerie. V Parizi - Centre Pompidou = rafinerie. Tam se vlastne potkali Pierre a Michal. Pak jeli nekam vlakem, asi nejdřív do Cannes, ale tam to bylo na pytel, pak do Španělska, tam je zas nepustili celnici, kvuli takovymu jejich jednomu povedenymu znamymu, tak museli nekde prespat a zrovna tam spala taky Agens (na lavicce na nadrali). Pierre foti. Tak si ji párkrát vyfotil a pak uz jela s nima. Hrali, jezdili, spolu nebo zvlast. A pak to tak nejak taky skoncilo. Konec rikat nebudu, pac je uz na zacatku, a pac by to asi nebylo nejvic fajn.

Kazdopadne me to bavilo a zas si nadavam, ze jsem liny a neodvazny. No a chci zkusit to s tim listkem. :-)