a taky prachy...
Jak jsem se tak učil na ty zbývající zkoušky. Tak jsem tak zjistil, že září by v určitém případě (čti: bez zkoušek) mohlo býti super.
Posuďte sami:
Hned prvního vystoupí u Zacha skupina Toxique, já vím, že je teď kolem nich hroznej boom, ale ona je fakt hezká a hezky zpívá a tak vůbec, byl jsem na nich vloni a líbilo se mi to ;-)
Vzpomínky na středoškolská léta: Út 15.9. Zach - Tleskač. Víc už doplňovat snad ani nemusím.
Pod lampou má taky celkem těžce našlápnutej program:
6.9. Municipal Waste, americkej trash. To bude masakr (tam třeba rozhodně bohužel nebudu)
Zato se snad dostanu na rockabilly show švýcarských Peacocks, která se odehraje 22.9.
Na závěr měsíce si Albert (čti Adolpho a band) zahraje s MARRACASH ORCHESTRA (D), což zcela jistě bude stát za to a bude to třicátého.
Pro zájemce o slovenskej bigbít zahrajou Horkýže Slíže 14.9. v Šeříkovce.
Venku se bude hrát rozhodně na Pilsner festu, kde se objeví mistři textů a vůbec jedna z kapel, která byla u Zacha v srpnu a kdo na ní byl, rozhodně půjde rád znovu, totiž valmezská Mňága a Žďorp. Nebude tam samozřejmě sama, vystoupí mimo jiné Buty. No a pak ještě nějaký ty věci jako Bárta a Monkey bussiness...
Jo a to bude teďkonc 4.-5.9.
No a jenom tak mimo, ale tam se asi nikdo nechystáte: Bluegrass marathon Borovany (u Tachova) - www.bgmarathon.cz - COP, Blue Gate a vůbec, českej bluegrass prostě ;-)
Tak jsem zvědavej, jestli se taky někam dostanu, doufám, že jo.
Btw. určitě bych měl bejt 10.9. v Praze na Dispinxies - což jsou klucí vopálený a vítězové letošní můzy. Pravděpodobně (cca 83,5%) se pojedu podívat 4.9. na Canaimu do Rokycan. No a jinak se mějte, jestli si to třeba někdo přečte :-)
PS: Kultura v Plzni; Kutura je plná kultů.
úterý 1. září 2009
pátek 24. července 2009
KVIFF
Tak jsme se zase vypravili na KVIFF. Jako již několikráte předtím. Jedem já, Jony, Lenka, Vojta, Kri a Helča. Vojta chce vyrážet ráno. V deset :-D
Po vydatném tří a půl hodinovém spánku, čekám po desáté hodině, před barákem tři čtvrtě hodiny na Vojtu. Ještě, že jsem byl ještě opilý, jináč bych z toho byl skorem až rozmrzelý. Nabíráme věci a s bezmála hodinovým zpožděním oproti domluvenému času stavíme u Globusu. No co, jsou prázdniny.
Tam střetáváme auto sira Jonyho, do něhož v zápětí přesedám.
Tentýž den stíháme ještě dva filmy. Během odpoledne se k nám přidávají Martina a její krásná sestra Zuzka. Ti si s námi také jeden film střihnou.
Spíme v nádherné nádražní ubytovně. A vůbec to nemyslím ironicky. Jelikož ráno vstávám do fronty na lístky, a jelikož pokladny otvírají v osm, stojím, respektive sedím v Termálu jíž za deset šest. Po krásné hodině a půl vydatného spánku.
V osm se mezi prvními deru k pokladnám a první tři filmy, které si chci objednat na pondělí nemají. Nevadí, máme prázdniny.
Vracím se se snídaní. Všichni ještě spí. Neděle je filmově velice kritická. Dostáváme se pouze na jeden film (taky je nás v tu chvíli osm, což už není málo).
Večer tři odjíždějí a zbytek v sympatickém prostředí kavárny kina Panasonic poznávají neméně sympatickou chuť absintu a staronového kamaráda Macháčka.
Spíme v parku někde nad Termálem. Doufám, že nás ráno příliš neomočili místní psíci. Vstávačka. Fronta před Puppem. Nepustili nás na film. Lezeme dovnitř. Pořád nás nechtějí pustit. Polovina expedice směřuje na záchod. Pustili nás na film. Snad pustí i ty, co jsou ještě na toaletě. Pustili nás všechny. Další film. Další film. Na stojáka, dokonce i s Ivou Pazderkovou – byla dneska fakt špatná. Nevadí, třeba příště. Další film se rovná dvě hodiny nudy v Richmondu. Cesta domů utekla jako voda. Dvě hodiny ranní znamenaji : Hurá do postele a ve čtvrtek zase Ahoj, totiž Zdary Vary!
Po vydatném tří a půl hodinovém spánku, čekám po desáté hodině, před barákem tři čtvrtě hodiny na Vojtu. Ještě, že jsem byl ještě opilý, jináč bych z toho byl skorem až rozmrzelý. Nabíráme věci a s bezmála hodinovým zpožděním oproti domluvenému času stavíme u Globusu. No co, jsou prázdniny.
Tam střetáváme auto sira Jonyho, do něhož v zápětí přesedám.
Tentýž den stíháme ještě dva filmy. Během odpoledne se k nám přidávají Martina a její krásná sestra Zuzka. Ti si s námi také jeden film střihnou.
Spíme v nádherné nádražní ubytovně. A vůbec to nemyslím ironicky. Jelikož ráno vstávám do fronty na lístky, a jelikož pokladny otvírají v osm, stojím, respektive sedím v Termálu jíž za deset šest. Po krásné hodině a půl vydatného spánku.
V osm se mezi prvními deru k pokladnám a první tři filmy, které si chci objednat na pondělí nemají. Nevadí, máme prázdniny.
Vracím se se snídaní. Všichni ještě spí. Neděle je filmově velice kritická. Dostáváme se pouze na jeden film (taky je nás v tu chvíli osm, což už není málo).
Večer tři odjíždějí a zbytek v sympatickém prostředí kavárny kina Panasonic poznávají neméně sympatickou chuť absintu a staronového kamaráda Macháčka.
Spíme v parku někde nad Termálem. Doufám, že nás ráno příliš neomočili místní psíci. Vstávačka. Fronta před Puppem. Nepustili nás na film. Lezeme dovnitř. Pořád nás nechtějí pustit. Polovina expedice směřuje na záchod. Pustili nás na film. Snad pustí i ty, co jsou ještě na toaletě. Pustili nás všechny. Další film. Další film. Na stojáka, dokonce i s Ivou Pazderkovou – byla dneska fakt špatná. Nevadí, třeba příště. Další film se rovná dvě hodiny nudy v Richmondu. Cesta domů utekla jako voda. Dvě hodiny ranní znamenaji : Hurá do postele a ve čtvrtek zase Ahoj, totiž Zdary Vary!
