a taky prachy...
Jak jsem se tak učil na ty zbývající zkoušky. Tak jsem tak zjistil, že září by v určitém případě (čti: bez zkoušek) mohlo býti super.
Posuďte sami:
Hned prvního vystoupí u Zacha skupina Toxique, já vím, že je teď kolem nich hroznej boom, ale ona je fakt hezká a hezky zpívá a tak vůbec, byl jsem na nich vloni a líbilo se mi to ;-)
Vzpomínky na středoškolská léta: Út 15.9. Zach - Tleskač. Víc už doplňovat snad ani nemusím.
Pod lampou má taky celkem těžce našlápnutej program:
6.9. Municipal Waste, americkej trash. To bude masakr (tam třeba rozhodně bohužel nebudu)
Zato se snad dostanu na rockabilly show švýcarských Peacocks, která se odehraje 22.9.
Na závěr měsíce si Albert (čti Adolpho a band) zahraje s MARRACASH ORCHESTRA (D), což zcela jistě bude stát za to a bude to třicátého.
Pro zájemce o slovenskej bigbít zahrajou Horkýže Slíže 14.9. v Šeříkovce.
Venku se bude hrát rozhodně na Pilsner festu, kde se objeví mistři textů a vůbec jedna z kapel, která byla u Zacha v srpnu a kdo na ní byl, rozhodně půjde rád znovu, totiž valmezská Mňága a Žďorp. Nebude tam samozřejmě sama, vystoupí mimo jiné Buty. No a pak ještě nějaký ty věci jako Bárta a Monkey bussiness...
Jo a to bude teďkonc 4.-5.9.
No a jenom tak mimo, ale tam se asi nikdo nechystáte: Bluegrass marathon Borovany (u Tachova) - www.bgmarathon.cz - COP, Blue Gate a vůbec, českej bluegrass prostě ;-)
Tak jsem zvědavej, jestli se taky někam dostanu, doufám, že jo.
Btw. určitě bych měl bejt 10.9. v Praze na Dispinxies - což jsou klucí vopálený a vítězové letošní můzy. Pravděpodobně (cca 83,5%) se pojedu podívat 4.9. na Canaimu do Rokycan. No a jinak se mějte, jestli si to třeba někdo přečte :-)
PS: Kultura v Plzni; Kutura je plná kultů.
Zobrazují se příspěvky se štítkemkultůra. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemkultůra. Zobrazit všechny příspěvky
úterý 1. září 2009
pátek 24. července 2009
KVIFF
Tak jsme se zase vypravili na KVIFF. Jako již několikráte předtím. Jedem já, Jony, Lenka, Vojta, Kri a Helča. Vojta chce vyrážet ráno. V deset :-D
Po vydatném tří a půl hodinovém spánku, čekám po desáté hodině, před barákem tři čtvrtě hodiny na Vojtu. Ještě, že jsem byl ještě opilý, jináč bych z toho byl skorem až rozmrzelý. Nabíráme věci a s bezmála hodinovým zpožděním oproti domluvenému času stavíme u Globusu. No co, jsou prázdniny.
Tam střetáváme auto sira Jonyho, do něhož v zápětí přesedám.
Tentýž den stíháme ještě dva filmy. Během odpoledne se k nám přidávají Martina a její krásná sestra Zuzka. Ti si s námi také jeden film střihnou.
Spíme v nádherné nádražní ubytovně. A vůbec to nemyslím ironicky. Jelikož ráno vstávám do fronty na lístky, a jelikož pokladny otvírají v osm, stojím, respektive sedím v Termálu jíž za deset šest. Po krásné hodině a půl vydatného spánku.
V osm se mezi prvními deru k pokladnám a první tři filmy, které si chci objednat na pondělí nemají. Nevadí, máme prázdniny.
Vracím se se snídaní. Všichni ještě spí. Neděle je filmově velice kritická. Dostáváme se pouze na jeden film (taky je nás v tu chvíli osm, což už není málo).
Večer tři odjíždějí a zbytek v sympatickém prostředí kavárny kina Panasonic poznávají neméně sympatickou chuť absintu a staronového kamaráda Macháčka.
Spíme v parku někde nad Termálem. Doufám, že nás ráno příliš neomočili místní psíci. Vstávačka. Fronta před Puppem. Nepustili nás na film. Lezeme dovnitř. Pořád nás nechtějí pustit. Polovina expedice směřuje na záchod. Pustili nás na film. Snad pustí i ty, co jsou ještě na toaletě. Pustili nás všechny. Další film. Další film. Na stojáka, dokonce i s Ivou Pazderkovou – byla dneska fakt špatná. Nevadí, třeba příště. Další film se rovná dvě hodiny nudy v Richmondu. Cesta domů utekla jako voda. Dvě hodiny ranní znamenaji : Hurá do postele a ve čtvrtek zase Ahoj, totiž Zdary Vary!
Po vydatném tří a půl hodinovém spánku, čekám po desáté hodině, před barákem tři čtvrtě hodiny na Vojtu. Ještě, že jsem byl ještě opilý, jináč bych z toho byl skorem až rozmrzelý. Nabíráme věci a s bezmála hodinovým zpožděním oproti domluvenému času stavíme u Globusu. No co, jsou prázdniny.
Tam střetáváme auto sira Jonyho, do něhož v zápětí přesedám.
Tentýž den stíháme ještě dva filmy. Během odpoledne se k nám přidávají Martina a její krásná sestra Zuzka. Ti si s námi také jeden film střihnou.
Spíme v nádherné nádražní ubytovně. A vůbec to nemyslím ironicky. Jelikož ráno vstávám do fronty na lístky, a jelikož pokladny otvírají v osm, stojím, respektive sedím v Termálu jíž za deset šest. Po krásné hodině a půl vydatného spánku.
V osm se mezi prvními deru k pokladnám a první tři filmy, které si chci objednat na pondělí nemají. Nevadí, máme prázdniny.
Vracím se se snídaní. Všichni ještě spí. Neděle je filmově velice kritická. Dostáváme se pouze na jeden film (taky je nás v tu chvíli osm, což už není málo).
Večer tři odjíždějí a zbytek v sympatickém prostředí kavárny kina Panasonic poznávají neméně sympatickou chuť absintu a staronového kamaráda Macháčka.
Spíme v parku někde nad Termálem. Doufám, že nás ráno příliš neomočili místní psíci. Vstávačka. Fronta před Puppem. Nepustili nás na film. Lezeme dovnitř. Pořád nás nechtějí pustit. Polovina expedice směřuje na záchod. Pustili nás na film. Snad pustí i ty, co jsou ještě na toaletě. Pustili nás všechny. Další film. Další film. Na stojáka, dokonce i s Ivou Pazderkovou – byla dneska fakt špatná. Nevadí, třeba příště. Další film se rovná dvě hodiny nudy v Richmondu. Cesta domů utekla jako voda. Dvě hodiny ranní znamenaji : Hurá do postele a ve čtvrtek zase Ahoj, totiž Zdary Vary!
Entropa
V poledne dne toho a toho, těsně před poslední červnovou zkouškou, vyrazil jsem za Entropou.
Po dvaceti minutovém pátrání po Holešovicích jsem konečně objevil obrovský barák musea moderního umění DOX. Holešovice – Pha 7 => modrá zóna, což znamená, že tam prostě stát nemůžete. Ale hledat dalších dvacet minut placené parkoviště a pak se zase trmácet pěšky, protože třeba zrovna bude deset bloků? Fcuk..
Tak jsem zaplatil devět pětek za vstup a hurá za Entropou. Čoveče, to je velký jako hovado. Já to předtím viděl jenom tak zběžně na fotkách, ty vogo, to je velký jak tří patrovej barák.
Pak tam byly nějaký šílenosti pravděpodobně o odcizování, technizaci světa.
No a nakonec jsem za ten lístek dal dohromady 190 Kč, páč jak už jsem říkal, tak jsem zastavil na modrý zóně, takže ještě kilčo těm, jak se jim má pomáhat a chránit.
Vzhledem k tomu, že kolem právě odjížděla odtahovka a vyhrožoval dvěma litrama, tak to nebylo tak strašný, ale víš co, každá stovka dobrá, tak zamrzelo.
Ale konečně jsem konečně viděl to vele dílo :-D
Pic
neděle 15. března 2009
Nevšední filmový zážitek
Čistě náhodou se mi ve čtvrtek dostal do ruky časopis (dá-li se to tak nazvat) Houser. Ten obsahuje všelijaké více či méně kulturní tipy.
Aero naslepo.
Na rozdíl od Plzně v Praze ještě fungují normální kina. Jedním z nich je kino Aero. Protože v současnosti to klasická kina asi nemají nejjednodušší snaží se tyto udělat pro diváky, co možná nejpestřejší a nejzajíavější program.
Aero naslepo.
Přijdete do kina. Nemáte ani tucha na jaký film vlastně jdete. Nic neplatíte. Pustí vám film. Pokud zjistíte, že se vám to fakt fest nelíbí nebo už jste to viděli: "Adieu" Navíc, odejdete-li do dvaceti minut máte nárok na pivko zdarma.
Samozřejmě jsem neodešel.
Film skončí a pokud se vám nelíbil, nic neplatíte. Pokud se vám líbil, zaplatíte, kolik uznáte za vhodné.
Bomba.
Prostředí je příjemné. Místo posr... popcornů a koly příjemná hospůdka. Místo umělých ošklivých sedaček. Krásné dřevěné i s kovovým držákem na panáka. A dokonce vzadu vprostřed gauč.
Film byl zajímavý.
Uvaděč na začátku upozorňoval na zajímavou kritiku, kterou si nemohu nechat pro sebe: "To, čím je Titanic pro zamilované. Tím bude pro retardované."
Možná nebyl daleko od pravdy :-D
Seeya
Aero naslepo.
Na rozdíl od Plzně v Praze ještě fungují normální kina. Jedním z nich je kino Aero. Protože v současnosti to klasická kina asi nemají nejjednodušší snaží se tyto udělat pro diváky, co možná nejpestřejší a nejzajíavější program.
Aero naslepo.
Přijdete do kina. Nemáte ani tucha na jaký film vlastně jdete. Nic neplatíte. Pustí vám film. Pokud zjistíte, že se vám to fakt fest nelíbí nebo už jste to viděli: "Adieu" Navíc, odejdete-li do dvaceti minut máte nárok na pivko zdarma.
Samozřejmě jsem neodešel.
Film skončí a pokud se vám nelíbil, nic neplatíte. Pokud se vám líbil, zaplatíte, kolik uznáte za vhodné.
Bomba.
Prostředí je příjemné. Místo posr... popcornů a koly příjemná hospůdka. Místo umělých ošklivých sedaček. Krásné dřevěné i s kovovým držákem na panáka. A dokonce vzadu vprostřed gauč.
Film byl zajímavý.
Uvaděč na začátku upozorňoval na zajímavou kritiku, kterou si nemohu nechat pro sebe: "To, čím je Titanic pro zamilované. Tím bude
úterý 30. září 2008
čtvrtek 25. září 2008
Hank a Mike
Ve Varech jsme se na to nedostali. Ale v úterý se film konečně dostal i do Plzeňských kin. Tedy vlastně - byl promítán od pěti a od osmi v kině Beseda. Od pěti jsme tam seděli i my.
Nejdříve začali na plátně běhat ukázky na filmy, které (asi) právě běží v kinech. Mamma mia a podobné hlouposti. Prý, aby vynikl následný úlet.
Režie: Matthiew Klinck
Začal točit své první filmy ve svých dvanácti letech (kdyby je začal točit v cizích dvanácti letech, bylo by to poměrně zvláštní). Hanka a Mikea zrežíroval, tehdy ještě jako krátkometrážní film již v roce 2001. Po jeho úspěchu z toho letos udělali celovečerák.
Hlavní postavy ztvárnili a zároveň scénář napsali Thomas Michael a Paolo Mancini. Údajně poměrně známí baviči, kteří spolu spolupracují již delší dobu.
Hank a Mike jsou velikonoční zajíčci. Žijí ve světě, kde je normální být velikonočním zajíčkem. Všichni velikonoční zajíčci pracují ve společnosti Eastern, která je dceřinou společností obrovské korporace, která spravuje všechny svátky. A to jak svátky hlavní (vánoce, velikonoce, helloween..) tak ty podřadnější, mezi které patří i již zmíněné velikonoce.
Ale co ze zadlužující se firmou? Problém zadlužující se firmy přijde vyřešit pan Vydřiduch (hraje ho Chris Klein - Oz z prciček), který to s penězi umí. Jeho sponzorovaná sebevražda měla obrovský úspěch.
Slovo reorganizace jste určitě již všichni slyšeli. Ale že se tohle může přihodit i vám, na to jste ani nepomysleli. Zvlášť když jste velikonoční zajíček. A tak jsou nasraní. Zničení. Snaží se. Nejde to. Pijí. Hádají se spolu. Perou se s jinými. A vlastně nevědí, co mají dělat.
Mimo mnoho vtipných situací, které ale většinou opravdu vycházejí pouze z toho, že mají klucí hezkej růžovej kožíšek. Případně méně a méně hezkej a méně a méně růžovej kožíšek.
Tvůrci se snaží evidentně ukázat i na spousta nespravedlonosti a hlavně pokrytectví, které se skrývá v americké nebo řekneme západní (víme, co tím myslíme, přesným termínem doufám, že to dyžtak popíše Ondra) civilizaci. Viz: "Já můžu použít slovo retardovaný, já mam retardovanýho bráchu!" a mnoho dalších..
Film vrcholí parádním happy endem ve velkém stylu.
Jsem rád, že jsem to viděl. Řekl bych, že je to dobrý film. A že je to dobré vidět. Jednou.
Nejdříve začali na plátně běhat ukázky na filmy, které (asi) právě běží v kinech. Mamma mia a podobné hlouposti. Prý, aby vynikl následný úlet.
Režie: Matthiew Klinck
Začal točit své první filmy ve svých dvanácti letech (kdyby je začal točit v cizích dvanácti letech, bylo by to poměrně zvláštní). Hanka a Mikea zrežíroval, tehdy ještě jako krátkometrážní film již v roce 2001. Po jeho úspěchu z toho letos udělali celovečerák.
Hlavní postavy ztvárnili a zároveň scénář napsali Thomas Michael a Paolo Mancini. Údajně poměrně známí baviči, kteří spolu spolupracují již delší dobu.
Hank a Mike jsou velikonoční zajíčci. Žijí ve světě, kde je normální být velikonočním zajíčkem. Všichni velikonoční zajíčci pracují ve společnosti Eastern, která je dceřinou společností obrovské korporace, která spravuje všechny svátky. A to jak svátky hlavní (vánoce, velikonoce, helloween..) tak ty podřadnější, mezi které patří i již zmíněné velikonoce.
Ale co ze zadlužující se firmou? Problém zadlužující se firmy přijde vyřešit pan Vydřiduch (hraje ho Chris Klein - Oz z prciček), který to s penězi umí. Jeho sponzorovaná sebevražda měla obrovský úspěch.
Slovo reorganizace jste určitě již všichni slyšeli. Ale že se tohle může přihodit i vám, na to jste ani nepomysleli. Zvlášť když jste velikonoční zajíček. A tak jsou nasraní. Zničení. Snaží se. Nejde to. Pijí. Hádají se spolu. Perou se s jinými. A vlastně nevědí, co mají dělat.
Mimo mnoho vtipných situací, které ale většinou opravdu vycházejí pouze z toho, že mají klucí hezkej růžovej kožíšek. Případně méně a méně hezkej a méně a méně růžovej kožíšek.
Tvůrci se snaží evidentně ukázat i na spousta nespravedlonosti a hlavně pokrytectví, které se skrývá v americké nebo řekneme západní (víme, co tím myslíme, přesným termínem doufám, že to dyžtak popíše Ondra) civilizaci. Viz: "Já můžu použít slovo retardovaný, já mam retardovanýho bráchu!" a mnoho dalších..
Film vrcholí parádním happy endem ve velkém stylu.
Jsem rád, že jsem to viděl. Řekl bych, že je to dobrý film. A že je to dobré vidět. Jednou.
čtvrtek 11. září 2008
Štěstí
Do 5. září probíhala v sadech fotografická výstava: Plzeň 21.srpen 1968: Svědectví o dni, kdy skončily naděje...
Kdo jste to prošvihl, udělal jste dle mého názoru chybu. Na (již v sadech) klasických panelech se objevilo vždy několik dobových fotografií, krátký popisek a výstřižek z novin.
Kdo jste to prošvihl, udělal jste dle mého názoru chybu. Na (již v sadech) klasických panelech se objevilo vždy několik dobových fotografií, krátký popisek a výstřižek z novin.
Fotografická výstava Autor fotografií : Jiří Plzák Výběr, úprava snímků : Zdeněk Roučka Grafická úprava : Pavel Falátek Místo : Křižíkovy sady v Plzni Výstavu pořádá město Plzeň pod záštitou 1.náměstkyně primátora Marcely Krejsové
No a včera čili 10. září jsem se rozhodl být kulturní. Vypravili jsme se tedy do areálu nádraží v Plyni na Jižním předměstí, kde jsme shlédli v rámci festivalu divadlo hru Maršo Vorijla. Hra vychází z několika předloh, dvě ženy vyprávějí svůj příbeh. Jedna utekla. Druhá zůstala. Ani jedna se nemá dobře. Tak tak na jídlo. Ale žijí. Chvílemi z toho dost mrazilo.
Rychlé prolétnutí historií: 1818 začínají Kavkazké války. 1921 - Čečensko součástí Ruska. 1944 - cca 170000 mrtvých při transportech .. .. .. 1996 - konec první Čečenské války .. .. .. 1999 - Rusko opět vstupuje do Čečenska .. .. .. 2005 - okupace 1000 000 muži
Tak jsem si říkal, že jsme ale měli v tom 89 kur*a štěstí!
Pozm. pod čarou:
dokument o 1968
archiv města plzně s fotografiemi a výstřižky z novin
článek o výstavě
předlohy divadelní hry:
Petra Procházková - Aluminiová královna
Milana Terloeva - Tanec na troskách - válečný deník čečenské dívky
Petra Procháyková, Jaromír Štětina - Utřete tělesné Šťávy
Lev Nikolajevič Tolstoj - Hadži Murat
Olga Tokarczuková - Poslední příběhy
Anna Politkovská - Ruský deník (Anna Politkovská byla letos zavražděna)
Rychlé prolétnutí historií: 1818 začínají Kavkazké války. 1921 - Čečensko součástí Ruska. 1944 - cca 170000 mrtvých při transportech .. .. .. 1996 - konec první Čečenské války .. .. .. 1999 - Rusko opět vstupuje do Čečenska .. .. .. 2005 - okupace 1000 000 muži
Tak jsem si říkal, že jsme ale měli v tom 89 kur*a štěstí!
Pozm. pod čarou:
dokument o 1968
archiv města plzně s fotografiemi a výstřižky z novin
článek o výstavě
předlohy divadelní hry:
Petra Procházková - Aluminiová královna
Milana Terloeva - Tanec na troskách - válečný deník čečenské dívky
Petra Procháyková, Jaromír Štětina - Utřete tělesné Šťávy
Lev Nikolajevič Tolstoj - Hadži Murat
Olga Tokarczuková - Poslední příběhy
Anna Politkovská - Ruský deník (Anna Politkovská byla letos zavražděna)
středa 9. dubna 2008
Můza
Tak byla Můza. Tak a je to na rajčeti. A vyhral Adolfo s bandem a tak mu gratuluji.
Takže tady to je.
Takže tady to je.
pátek 21. března 2008
Koncert
Takže. Včera jsem šel do hifi (kam jinam). No jo. Meli tam bejt nejaci znami. No a kdyz uz jsem byl skoro v hifi. Tak jsem je potkal a ze je tam koncert a ze si jdem sednout nekam. No tak kufr je nejbliz. Byl jsem tam prvne. No a pravdepodobne naposledy, pac to tam neni tak uplne docela muj salek caje. Kazdopadne znate hru zvanou "tajemny fotbalek"? :
To je specielni hra a nesmi se koukat pod bundu, ktera kreje mic. Bohuzel neni poznat, byl-li gol ci ne a kdo ho komu dal. :_P
No, ale hura zpatky do hiface. Koncert skupiny, ktera se podle vybirace vstupnyho zove ČESKÝ SLAVOJ skoncil. Tak go si sednout dozadu. Vsak po chvili se zminovana skupina vraci, aby zahrala jeste nejaky pecky. No a o to se musim podelit, pac .... No posudte sami.
Proste hifac mi vzdycky necim prekvapi. Sal z poloviny naplnen duchodci. A ja si prijdu jako na vesnicke zabave pred padesati lety. Pana v kravate jste jiz slyseli. Jeste chybi dve slecny ve svych kostymkach. No to uvidime na dalsim videu. I kdyz pisnicku asi vetsina velmi dobre zna.
No, nektery veci proste cloveka prekvapi. Omlouvam se za snizenou kvalitu zaznamu, ale muj fotoaparat opravdu asi neni zrovna nejlepsi videokamerou...
Nejde o formu ale o obsah :-D
Jo a zbyly videa teto skvele party postupne nahraju na jutub.
Pac
úterý 18. března 2008
Bum..bum..bum
Takže.. Pro ty, kteří to prošvihli. Pravděpodobně o tom nevěděli nebo neměli dostatek financi. No nebo se na to vykaslali. No to je jedno. Ja tam taky nebyl.
Proste v Cechach se objevil pred par dny projekt YAMATO, coz jsou japonsti hudebnici. A je to masakr. Bohuzel jsem nenasel nikde na netu lepsi video nez tohle :
No, kazdopadne byli i v Plzni, tak treba priste :)
Stomp, to je působivá směsice rytmu, pohybu, neodolatelná koláž divadla, kabaretu, hudby a tance. Je to show beze slov a právě tím, že jsou zbořeny jazykové a kulturní bariéry, jsou představení srozumitelná všem. Hraje se a bubnuje rukama, nohama na všechno možné, co je k mání - košťata, kbelíky, popelnice, hrnce, poklice, sudy, zapalovače, gumové zvony či kuchyňské výlevky. Všední předměty se tak mění v neobvyklé hudební nástroje a rozehrává se tak před námi pozoruhodná show nabitá velkolepými rytmy a nespoutanou energií. (http://www.ticketpro.cz/?/detail&id=16368-stomp)
Proste v Cechach se objevil pred par dny projekt YAMATO, coz jsou japonsti hudebnici. A je to masakr. Bohuzel jsem nenasel nikde na netu lepsi video nez tohle :
No, kazdopadne byli i v Plzni, tak treba priste :)
Strhující show japonských bubeníků se vrací do ČR! 11. 3. PLZEŇ, Hala Lokomotiva - jinak byli taky v Praze,Brne a Ostrave. btw: jsou na majspejsu.
No a kdyz uz jsem cucel na nejaky takovyhle projekty tak si jeste neodpustim STOMP. Coz jsou taky neco jako bubenici. A budou v Praglu kazdej den od osmyho do trinactyho kvetna od osmi vecer. Tu sobotu a nedeli dokonce jeste od dvou odpoledne. A ja tam taky nebudu, pac to stoji minimalne litrik. Tak alespon video ;-) (PS: druha cast je podle mne lepsi ;-))
Stomp, to je působivá směsice rytmu, pohybu, neodolatelná koláž divadla, kabaretu, hudby a tance. Je to show beze slov a právě tím, že jsou zbořeny jazykové a kulturní bariéry, jsou představení srozumitelná všem. Hraje se a bubnuje rukama, nohama na všechno možné, co je k mání - košťata, kbelíky, popelnice, hrnce, poklice, sudy, zapalovače, gumové zvony či kuchyňské výlevky. Všední předměty se tak mění v neobvyklé hudební nástroje a rozehrává se tak před námi pozoruhodná show nabitá velkolepými rytmy a nespoutanou energií. (http://www.ticketpro.cz/?/detail&id=16368-stomp)
